AKVÁRIUM

život jako v akváriu
no snad se neutopím
klidně se dívej s kým jsem včera spal
a s kým dneska žiju
jak smutek v krásu hudbou proměním

po tátovi zbylo mi jen osm korun a tři zuby
nikdy nepochopím
kolik z něho zrcadlím
uvnitř jemný zvenku hrubý
marná snaha obejmout svůj stín

život jako v akváriu
nejsem když nenasdílím
živí, mrtví, vlastní děti, na zdi jako na podiu
tragédie do mobilních kin

nasdílet cizí rozum, komentovat v utajení
lajkovat s nevědomím
palec vzhůru, tajně doufat v porozumění
jak vstoupit se svým postem do dějin

nadechnout se na útesu

život jako v akváriu
v síti se neutopím
klidně se dívej s kým jsem včera spal
a s kým dneska žiju

jak smutek v krásu hudbou proměním
monitor tiše svítí, všichni jsou propojení
já se nepřipojím
nadechnu se na útesu
prázdno je v mém oupn spejsu

nadechnout se na útesu

Zpěv:
Kytary:
Basa:
Bicí:
Trubka:
Midi:
Monty
Monty, Petr Zatloukal
Petr Zatloukal
Petr Kamiš
Jan Matásek
Petr Zatloukal 
down01

Příběh písně

Mezi studem a vrcholným exhibicionismem je neuvěřitelné tenká hrana.  Koukám na lidi kolem sebe, jak se stydí, ukázat v plavkách, zatahují břícha,  holky řeší pomerančovou kůru na zadečku a nakonec si vystaví své nejintimnější soukromí na  sociálních sítích. 
Ještě větší maso jsou fotografie vlastních dětí, nejlépe jak si nahé hrají na břehu brouzdaliště a nadšené maminky ty dětičky zveřejňují hlava nehlava. Jako by nehrozilo, že někde na konci světa, někdo lačně čeká na další obrázek. 
Sdílíme všechno a všude a celí lační sjíždíme prsty po displejích telefonů tam a zpět. Bez free wifi jsme necelí a čím více lezeme jiným do soukromí, tím více se vzdalujeme našim vlastním blízkým. … 
Je to první píseň kdy jsme s Petrem začali spolupracovat nejenom na hudbě, ale i na textech a jsem tomu nesmírně rád, neboť někdy je velmi těžké nepřipojit se a samostatně jen tak volně dýchat…